Aktuality

Čerstvé zprávy z Pražského hradu a zámku Lány

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Štogl: Chtěl bych lidi méně rozdělovat a přijmout euro

Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V šestém díle odpovídal Karel Štogl, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.

Jeho jméno zná jen málokdo. Přesto je to jeden z možných kandidátů na příštího prezidenta, který si podle svých slov už zajistil podporu dostatečného počtu senátorů. Řeč je o Karlu Štoglovi, bývalém šéfovi kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka.

Štogl má blízko k sociální demokracii, členem strany byl téměř dvacet let. Jeho kariéru posunul ministr obrany Jaroslav Tvrdík z ČSSD, který si Štogla v roce 2001 vybral za svého poradce a tajemníka pro obranu.

Štogl poté ve Vídni zastával post obranného poradce Stálé mise Česka při OSN a OBSE. Poté zamířil na resort financí, kde skoro rok pracoval jako tajemník šéfa státní kasy Bohuslava Sobotky z ČSSD.

Kromě funkcí ve státní správě pracoval Štogl také v soukromém sektoru. Věnoval se především právnímu a ekonomickému poradenství, reklamě, PR a marketingu. Štoglovi je 44 let a vystudoval správní právo. V minulosti podpořil jako kandidáta na prezidenta Miloše Zemana, nyní chce kandidovat proti němu.

Proč byste měl být prezidentem zrovna vy?

Myslím, že mám dostatečné politické zkušenosti jak z komunální, tak z krajské i celostátní politiky. I moje právnické vzdělání a to, že jsem byl součástí mezinárodní organizace, jsou dobrým základem pro moji kandidaturu.

V čem budete jiný než stávající prezident?

Chtěl bych lidi méně rozdělovat. Chtěl bych se více věnovat tématu vstupu do eurozóny. Chtěl bych, abychom přijali euro nejpozději v roce 2022 a pokud možno nejhůře v kurzu 22 korun za euro.

Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?

Určitě země Evropské unie. Chtěl bych mít přátelské vztahy se všemi velkými zeměmi, s našimi sousedy – primárně se Slovenskem, Rakouskem, Německem, ale základ naší politiky musí být úzká spolupráce v rámci Evropské unie.

Zdroj: iRozhlas