Aktuality

Čerstvé zprávy z Pražského hradu a zámku Lány

Česko bude dávat na obranu nejméně dvě procenta HDP, podepsal prezident Pavel

Česká republika by měla ze zákona každoročně vynakládat nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, podepsal prezident Petr Pavel tento týden. Ke zvýšení obranných výdajů nejméně na dvě procenta HDP se Česko opakovaně politicky zavázalo v rámci NATO.
 
Zákon nabude účinnosti od července, a bude se tedy vztahovat už na návrh státního rozpočtu pro příští rok. V roce 2024 by podle důvodové zprávy měly ministerstvu obrany vzrůst příjmy v porovnání se střednědobým rozpočtovým výhledem zhruba o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun. 
 
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu aliance ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.
 
Do celkových obranných výdajů se budou moci podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje ale budou muset splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Zákon předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.
 
Zákon také mění pravidla pro financování velkých armádních projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat vláda. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.