Po celém Česku i v zahraničí si lidé minulý týden připomínali památku studenta Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil na protest proti režimu a letargii občanů na Václavském náměstí v Praze. Právě odtamtud se k padesátiletému výročí ve středu vydal tichý průvod městem, který později čítal až čtyři tisíce lidí se svíčkami.

Pietních akcí se prezident Miloš Zeman osobně neúčastnil, namísto toho poslal věnec. „Nerad se vystavuji setkání s blbci, nebo s blázny,“ vysvětlil prezident, proč nešel osobně uctít památku Jana Palacha a jen poslal věnec. „Můj postoj je výrazem velkého pohrdání,“ dodal ke svým odpůrcům, jejichž protesty proti hlavě státu se na místě daly očekávat.

Prezident také podotkl, že v době začínající normalizace Palachova smrt lidi z letargie nevytrhla, jak si sám Palach přál. „Přál bych si, aby Jan Palach žil. Myslím si, že mohl udělat, vzhledem k tomu, jaký byl, mnoho a mnoho užitečného,” řekl. „Když chce někdo bojovat za svou pravdu, musí pro ni žít. Když se zabije, tak jeho život ztratil smysl a zpravidla nevyvolá ty pozitivní efekty, které se očekávaly. Ale současně platí, že lidé, kteří odejdou ze scény, mohou prospět. To se stalo i v případě Jana Palacha. Jeho památka pomohla svrhnout komunistický režim. Stejně to ale nevyváží smrt mladého člověka,” konstatoval Zeman.

V souvislosti s výročím 50 let, které uplynuly od činu Jana Palacha prezident oznámil, že nevyhoví žádostem a neudělí vyznamenání Evženu Plockovi, který se po vzoru Palacha zapálil 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě a zemřel pět dní později. „Zase budu muset vyvolat kontroverze. Chtěl jsem pana Plocka vyznamenat, nechal jsem si zpracovat odborné posudky od historiků. A mohu poznamenat, že v případě pana Plocka, na rozdíl od Jana Palacha a Jana Zajíce, lze s úspěchem pochybovat o jeho motivaci. Vyznamenání mu nedám,“ prohlásil.