Bývalý prezident Miloš Zeman přiznal, že před koncem svého mandátu dvakrát žádal o abolici, tedy zastavení trestního stíhání, pro svého kancléře Vratislava Mynáře. V minulosti Zeman popíral, že by o abolice usiloval. V rozhovoru pro MF Dnes nyní prohlásil, že nelhal. Podle něj žádosti o abolice popřel, protože se média neptala konkrétně na abolici pro Mynáře.

 

Zemanovo vyjádření se ovšem liší od vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který dříve řekl serveru Seznam Zprávy, že Zeman chtěl abolici v kauzách Mynáře a bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. „Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho,“ uvedl tehdy Blažek.

 

Dříve Zeman žádosti zcela popíral. „Mohu zodpovědně prohlásit, že ani v případě skartace materiálů, ani v případě věci kolem BIS jsem premiéra (Petra) Fialu o žádnou abolici nepožádal z toho prostého důvodu, že v těchto dvou věcech neprobíhá, pokud alespoň vím, žádné trestní stíhání,“ řekl v lednu v rozhovoru s internetovou televizí XTV.

 

Bývalého šéfa lánských lesů Baláka potrestal loni soud za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Loni v březnu Zeman udělil Balákovi milost. Mynář je od jara 2021 stíhán kvůli šestimilionové dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou údajně získala Mynářova společnost Clever Management neoprávněně.

 

Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici potřebuje spolupodpis předsedy vlády či premiérem pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident může nařídit i to, aby se stíhání pro určitý trestný čin vůbec nezahajovalo.