Druhý pětiletý mandát prezidenta Miloše Zemana skončí v lednu roku 2023, podle Ústavy tak nejpozději v polovině příštího roku bude muset předseda Senátu vyhlásit termín prezidentských voleb. Vzhledem ke zdravotnímu stavu úřadujícího prezidenta se dokonce mohou konat volby předčasné. Zájemci o prezidentský úřad by tak měli pomalu ohlásit kandidaturu a zahájit kampaň. Zatím tak učinili čtyři kandidáti. 

Prvním, kdo rozhodnutí ucházet se o post hlavy státu oznámil, je senátor Pavel Fischer. Ten skončil v prezidentských volbách v roce 2018 na třetím místě a ještě týž rok uvedl, že chce kandidovat na prezidenta i v roce 2023. „Počítám s tím, že za čtyři roky bude Česká republika v jiném světle a bude mít možná úplně jinou agendu než dnes. Sám za sebe se ale chci připravit, aby voliči se mnou mohli počítat,“ řekl tehdy poté, co byl zvolen do Senátu.

O rok později, v listopadu 2019 oznámil kandidaturu další účastník poslední prezidentské volby, lékař a senátor Marek Hilscher. Své rozhodnutí nezměnil a 28. října zahájil sběr podpisů pro svou kandidaturu. „Náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk jasně řekl: Demokracie není panování, ale práce k zabezpečení spravedlnosti. To je ideál. Cesta k němu nebyla za poslední století snadná a není ani dnes. Občané jsou přehlíženi a spravedlnost často trpí. Politika nás rozděluje na vítěze a poražené. To naši zemi oslabuje,“ napsal Hilšer ke svátku republiky. „Já věřím, že občan je základem silné republiky. Před zákonem jsme si rovni a všem musí být nasloucháno. Chtěl bych, aby v roce 2023 byl na Hradě jeden z nás. Prezident všech,“ poznamenal. 

Kandidaturu ohlásila letos v květnu také advokátka Klára Long Slámová, známá například jako obhájkyně z případu Jiřího Kajínka. „Chci otevřít Hrad lidem a naslouchat vašim návrhům, pocitům a tomu, co vás trápí a tíží, včetně vašich běžných starostí. Jsem připravena poskytnout vám i pomoc v těžkých chvílích a chci, abyste byli spokojeni a tak i šťastni, že žijete v této zemi. Chci vrátit do politiky slušnost, respekt k právu a naší Ústavě, úctu k našim spoluobčanům a jejich právům a svobodám,“ vysvětluje motivaci stát se první českou prezidentkou.

Posledním dosud ohlášeným kandidátem je předseda iniciativy Otevřeme Česko – Chcípl PES Jakub Olbert. Hnutí, které se zviditelnilo protesty proti opatřením vlády ke zmírnění epidemie koronaviru, již zahájilo sběr 50.000 potřebných podpisů. „Naší největší prioritou je ochrana práv a svobod, ochrana soukromého podnikání a zastavení segregace občanů na základě testování nebo očkováni. Věříme, že lidé upřednostní prezidenta, který nebude mít vazby na současnou politickou garnituru, bude dohlížet na současnou sněmovnu a hájit zájmy občanů ČR. Chceme se veřejně znovu postavit komukoliv, kdo nám upíral práva a svobody a konečně je postavit před spravedlnost,“ uvádí hnutí ve své petiční výzvě.