Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla úderem půlnoci 31. prosince 1992 a 1. ledna se na mapě Evropy objevily dva nové samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika. Hlavními aktéry rozdělení ČSFR byli tehdejší předsedové české a slovenské vlády – Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Na rozdělení federace se dohodli 8. července 1992 v brněnské vile Tugendhat, odkud pochází i slavná fotografie obou státníků sedících u zahradního stolku.

Včera se u příležitosti 25. výročí rozdělení federace konalo diskusní setkání, symbolicky v budově bývalého Federálního shromáždění, kde dříve sídlil federální parlament. Kromě obou bývalých premiérů se setkání účastnili i někdejší ministři Vodička, Dlouhý, Dyba nebo Pithart.

Úvodního slova se ujal Václav Klaus a označil rozdělení Československa za přátelské a dobře připravené. „Rozdělení bylo logickým, správným, potřebným a tehdy navíc nevyhnutelným krokem,“ konstatoval Klaus. „Naše rozdělení bylo soft,“ definoval Klaus, přičemž k těm „hard“ rozdělením zařadil například rozpad Jugoslávie a připomněl současnou situaci v Katalánsku. Za hlavní impuls k rozdělení považuje Klaus volby v roce 1992: „Slovensko chtělo samostatný stát, Česko by akceptovalo společný stát, ale nechtělo třetí cesty, dvojdomky a samovolný rozpad,“ vzpomínal. Na závěr poděkoval Vladimíru Mečiarovi za vynikající spolupráci: „V žádném okamžiku jsme nedopustili roztržku a věděli jsme, že ústupky a kompromisy byly potřebné. Vývoj uplynulých 25 let nám ale dal za pravdu,“ zhodnotil Klaus.

„Do Prahy jsem přijel po devatenácti letech z úcty k Václavu Klausovi. Největší postavě novodobých českých dějin,“ převzal slovo Vladimír Mečiar. Podle něj federace nefungovala dobře a bylo třeba najít nové řešení fungování státu. Díky rozdělení si Češi a Slováci uchovali dobré vztahy, řekl Mečiar a dodal: „Které dva státy v Evropě k sobě mají blíž než Česko a Slovensko? Nenajdete je.“

Výhodou při reálném dělení státu podle Mečiara také bylo, že se nevyskytl žádný hraniční problém. „Jen jedna hospodyně měla dům na jedné straně a záchod na druhé straně hranice,“ připomněl úsměvný zádrhel. Diskuze se věnovala také legendárnímu setkání ve vile Tugendhat a známé fotografii. „Jednali jsme tváří v tvář, ale za zády jsem cítil pět a půl milionu Slováků, Václav Klaus zase deset milionů Čechu,“ vzpomínal Mečiar.

Ani jeden z nich rozdělení federace nelituje. „Obě naše země na tom vydělaly, Slovensko více než my a jsem tomu rád. Vždycky jsem Slovensku přál. Chtěli mít stát a ukázalo se, že ho umí zvládnout,“ uzavřel Klaus. „Dnes už je to pro nás příjemné vzpomínání na minulost,“ doplnil Mečiar.