Mladý lékař a vysokoškolský učitel Marek Hilšer (41 let) získal na podporu své kandidatury na prezidenta republiky necelých 44 tisíc podpisů. Do prezidentské volby jej nakonec posunuly podpisy 11 senátorů. V prvním kole pak do té doby téměř neznámý Hilšer získal skoro půl milionu hlasů, což představovalo 8,83 % voličů. Hilšer tak dokázal s minimálním rozpočtem oslovit podobný počet voličů jako Michal Horáček nebo Pavel Fischer, jejichž náklady na kampaň byly násobně vyšší.

Volební výsledek bohužel na druhé kolo nestačil, Hilšer skončil na pátém místě z devíti kandidátů. Po prvním kole prezidentské volby však Hilšer uvedl, že dostal poměrně vysokou voličskou podporu, kterou by nechtěl „zahodit“. Tehdy zvažoval zapojení buď do komunální politiky, nebo kandidaturu do Senátu. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu s tím, že „celospolečenská témata jsou mi přeci jen bližší,“ jak řekl v jednom z rozhovorů.

Zatím je jisté, že o přízeň voličů se bude Hilšer ucházet v Praze. Dosud se ale nerozhodl, ve kterém ze čtyř pražských obvodů to bude. Osobně je mu prý nejbližší volební obvod 26 – tedy Praha 2, kde je v současnosti senátorem známý bojovník proti korupci Libor Michálek (nestraník).

O případné podpoře některé politické strany zatím neúspěšný prezidentský kandidát vyjednává, o jeho osobu je ale značný zájem. „Naivně jsem si myslel, že po skončení prezidentských voleb bude klid. Jenže místo toho mě kontaktují lidé z několika politických stran a já si musím ujasnit, jakým způsobem věci ohledně kandidatury do Senátu udělám,“ řekl Hilšer. Podle dostupných informací zatím jednal se zástupci ODS a TOP09, na schůzku s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem se chystá.

„Potkal jsem se s Markem Hilšerem několikrát. Potvrdil jsem mu, že budeme rádi, když bude kandidovat za nás, případně budeme rádi jako TOP 09 součástí jeho širší podpory dalších stran, pokud nám budou blízké,“ uvedl předseda TOP09 Jiří Pospíšil. Podobně se na Hilšerovu adresu vyjádřil i předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek: „On je samozřejmě liberálnější člověk, než jsme my, nicméně může nakonec vzniknout nějaká dohoda o jeho podpoře. Všechny věci ohledně kandidátů do Senátu jsou ale hodně živé a teď by bylo předčasné o nich mluvit.“

Vzhledem k možné variantě předčasných parlamentních voleb a snaze některých ústavních činitelů (Babiš, Zeman, Okamura) o zrušení horní komory Parlamentu se pro mnoho stran stávají podzimní volby do Senátu strategicky důležité. Zatím je v Senátu nejsilnější ČSSD s 25 senátory, to se ale po debaklu ve sněmovních volbách může radikálně změnit. Vítěz sněmovních voleb, hnutí ANO, má v tuto chvíli v horní komoře jen 6 senátorů. K ústavní většině v Senátu je potřeba mít alespoň 49 z 81 hlasů.