Ministr pro legislativu Jan Chvojka pozval odborníky k jednání o změnách v Ústavě. V rozhovoru pro deník Právo řekl, že by změny v právním řádu České republice prospěly, s čímž souhlasí i experti, kteří se sešli u kulatého stolu, aby celou situaci projednali. Ministr pořádal tato sezení od prosince minulého roku do června letošního roku. U tzv. kulatých stolů se potkala řada významných osobností jako předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ústavní právník Jan Kysela, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, exministr vnitra Cyril Svoboda a profesor na Právnické fakultě na Karlově Univerzitě Aleš Gerloch.

Většina ze zúčastněných se shodla na tom, že je zapotřebí upravit kompetence hlavy státu, především to, aby nebyl schopen sjednávat mezinárodní smlouvy. Změny budou zahrnovat i ústavní žaloby na prezidenta. Experti chtějí snížit kvorum na podání takové žaloby. K dnešku platí zákon, že stačí hlasy 3/5 Horní i Dolní komory, po novému by stačila absolutní většina Senátu a Sněmovny, jinými slovy 101 poslanců a 41 senátorů. S tímto návrhem souhlasí ČSSD, ODS i TOP 09. Vojtěch Filip, šéf komunistů, razantně nesouhlasí s tím, aby byly prezidentovi odepřeny jakékoli pravomoci.

Odborníci u kulatého stolu odmítli návrh na snížení věku pro aktivní volební právo na 16 let, a pro možnost stát se senátorem již ve 35 letech života namísto nynějších 40. Poslanec z ústavněprávního výboru Sněmovny Martin Plíšek by chtěl hranici snížit na 17 let, aby tak motivoval voliče, kteří budou volit poprvé. Mezi dalšími návrhy, o kterých odborníci diskutovali je možnost dát Senátorům více času na projednání zákonů z Dolní komory, a to z délky 30 dní na 60 dní. Jako jednodušší vnímají i variantu, aby Sněmovna hlasovala pouze o pozměňovacích návrzích, a ne o celém návrhu zákona, v případě, že návrh Senát zamítne a vrátí zpět do Sněmovny.

Plíšek také podotkl, že by bylo výhodné, kdyby Ústava jasně hovořila o tom, kdo se stará o uzavírání smluv v rámci zahraniční politiky, za kterou zodpovídá vláda. Další poslanec výboru Marek Benda se přidal s tím, že ke změnám v Ústavě chová spíše konzervativnější postoj. Jako nutnost ovšem vidí to, aby se na podání žaloby na hlavu státu shodly obě komory Parlamentu, jelikož jde o závažnou věc. V rámci změn prohlásil, že by zrušil přímou volbu prezidenta.