Ve čtvrtek oznámil svou kandidaturu na prezidenta republiky bývalý diplomat Pavel Fischer, který se může mimo jiné pochlubit praxí v kanceláři Václava Havla. V letech 2003 až 2010 působil jako český velvyslanec ve Francii a Monaku. Po skončení diplomatické kariéry pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, do ohlášení kampaně byl ředitelem agentury pro výzkum veřejného mínění STEM. Je ženatý a má čtyři děti.

K tomu, aby požádal senátory o podpisy na kandidátní listině jej vedlo to, že „už se na to nemohl dívat“. „Rozumím té funkci, tomu provozu, tomu jak má prezident od první hodiny pracovat s Parlamentem, vládou, Bezpečnostní radou státu. Tam si myslím, že mám co nabídnout.“ Jeho volební kampaň zatím nemá výraznějších sponzorů, transparentní účet si otevřel v pátek a vypověděl životní pojistku, aby měl finance na start kampaně. Hodlá oslovit větší dárce z řad českých i zahraničních podnikatelů, ale i drobné přispěvatele.

A jeho názory na současná témata? V otázce uprchlické krize je přesvědčen, že migranti by měli „být podrobení přísným kritériím příjmu“, nejlépe mimo Evropu. Prosazoval by zrychlené vyhošťování odmítnutých uprchlíků a společnou ochranu hranic. „Některé parametry té migrantské vlny vypadaly jako zlatá horečka, tam musíme být velmi přísní,“ dodal. Kvóty nepovažuje za řešení, a pokud by státy příval uprchlíků nezvládly, obává se vlny xenofobie a nesnášenlivosti napříč Evropou.

Pokud by se stal prezidentem, jeho první zahraniční cesty by vedly na Slovensko a do Německa, pak by navštívil ostatní sousedy. Premiérem by nejmenoval člena politické strany, u které by viděl, že její postoje jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Problém by měl i se jmenováním zástupce komunistické strany: „V případě, že by to byl komunista, který komunistou byl a zůstal, tak bych ho nejmenoval,“ řekl. Trestní stíhání adepta na premiéra jako překážku jmenování nevidí, neboť ctí presumpci neviny. Domnívá se ale, že člověk, na kterého „padne stín v nějaké zásadní otázce,“ by měl sám dbát na to, aby se o jeho jmenování vůbec neuvažovalo.

Fischer by zachoval současný systém udělování milostí, je podle něj ale třeba posuzovat každou milost individuálně a ne jako „na běžícím pásu“. Rozhodně by však podrobil zkoumání amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Klaus. „Něco takového už by se nemělo opakovat, protože se mi zdá, že tam právo a právní stát dostaly na frak,“ domnívá se Fischer.