
Politická elita se v roce 1968 podělala hrůzou, řekl Zeman v projevu na Hradě
V úterý na Pražském hradě proběhl slavnostní večer k zahájení oslav 100 let od vzniku Československa a 25 let od vzniku České republiky. Kardinál Dominik Duka také spolu s prezidentem otevřel výstavu archiválií vážících se k tisíci letům české státnosti. Mezi hlavní hosty večera patřili premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico.
Prezident republiky Miloš Zeman na setkání přednesl projev, ve kterém zmínil důležité milníky české i československé historie. Připomněl tisíciletou existenci Pražského hradu a úsilí našich předků, kterého bychom se měli vážit. Dále hovořil o 15. březnu 1939, počátku německé okupace a slovech Hermana Göringa: „Praha je krásné město, ale i když budu velmi nerad, že ho zničím, musím prokázat sílu Luftwaffe.“ Prezident Emil Hácha k tomu později svých vzpomínkách řekl: „Díval jsem se Göringovi do očí a v těch očích byl ďábel.“
Těžkou chvílí byl pro národ i komunistický puč v únoru 1948. Podle Zemana bylo tehdy možné se převratu vyvarovat. „Kdyby nebylo několika blbých ministrů, kteří podali demisi, pak by nebylo možné, aby se Klement Gottwald zaklínal ústavností tohoto komunistického puče,“ řekl prezident. Uvedl, že je třeba bavit se i o našich vlastních chybách.
V další části projevu pak Miloš Zeman hovořil o událostech roku 1968. Bylo by podle něj vhodné se zamyslet, proč se po srpnové okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy našel mezi tehdejší politickou elitou jediný statečný člověk František Kriegel a „proč se všichni ostatní podělali hrůzou“. Následkem toho podle něj došlo k hluboké zkáze a demoralizaci tehdejšího Československa.
Mimochodem, připomeňme si, co František Kriegel těsně po okupaci řekl na zasedání ÚV KSČ: „Odmítl jsem podepsat tzv. Moskevský protokol. Odmítl jsem to proto, že jsem v tomto protokolu viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že podepsání se dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země… Hlasoval jsem proti ratifikaci smlouvy o dočasném pobytu vojsk na našem území… Tato smlouva o dočasném pobytu vojsk na našem území postrádá základní náležitost řádné smlouvy, tj. dobrovolnost… Smlouva byla podepsána nikoliv perem, ale hlavněmi děl a samopalů…“ Podle vzpomínek tajemníka ÚV KSČ Zdeňka Mlynáře Kriegel tehdy v Moskvě řekl: „Co se mnou mohou udělat? Pošlou mě na Sibiř nebo mě dají zastřelit. S tím já počítám a kvůli tomu nepodepíšu.“ Za své názory se Kriegel stal „nepřítelem státu“, zemřel v roce 1979. Dne 28. října 2015 jej za tyto činy prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Gariggua Masaryka.
Svůj slavnostní projev zakončil prezident optimisticky: „Stejně jako Slovensko se můžeme radovat z toho, že jsme bezpečnou a prosperující zemí. Nic nám téměř nehrozí, pokud naše vlastní hloupost nám nedovolí, abychom na naše území umístili lidi, kteří sem nepatří.“ Premiér Robert Fico pak ocenil úspěchy obou zemí a jejich „vztahy vzájemných půjček důvěry“.