Právo propůjčovat a udělovat vyznamenání přísluší prezidentu republiky. Návrhy prezidentovi předkládají Poslanecká sněmovna, Senát a vláda; prezident ale může propůjčit nebo udělit vyznamenání i bez takového návrhu, na základě podnětu občanů nebo ze své vlastní vůle.

Nejvyšším státním vyznamenáním je Řád bílého lva, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy. Tzv. řádovými dny pro propůjčování či udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je během slavnostního večera 28. října na Pražském hradě. Propůjčení znamená, že po smrti vyznamenané osoby se insignie vyznamenání vrací Kanceláři prezidenta republiky. Při udělení zůstává po smrti vyznamenané osoby insignie v držení pozůstalých.

Letos obdržela prezidentská kancelář od občanů celkem 214 návrhů na státní vyznamenání. Je to téměř o 20 návrhů více než v loňském roce, nárůst pravděpodobně souvisí s letošní oslavou 100. výročí Československa. Návrh mohl poslat každý občan ČR a navrhnout jakoukoli osobnost, ať už žijící či zemřelou. Uzávěrka byla na konci července.

Miloš Zeman v minulých letech zpravidla vyznamenával tři až čtyři desítky lidí. Letos Zeman předem avizoval, že nemá u příležitosti 100. výročí vzniku Československa v plánu rozšířit seznam vyznamenaných. „Řadu osob, které by si to zasloužily v souvislosti s tímto výročím, jsem vyznamenal již v minulosti. Chtěl bych připomenout představitele Obce legionářské, Obce sokolské, řadu veteránů a tak dále a tak dále,“ řekl.

Jaké konkrétní osobnosti veřejnost navrhla zatím není známo, prezident Zeman ale v průběhu času zmínil některá jména, pro která se rozhodl sám. Vyznamenání se od něj určitě dočká předválečný československý premiér Antonín Švehla či dvojnásobná olympijská vítězka Ester Ledecká. Prezident několikrát hovořil i o bývalé šéfce Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové. Mezi oceněné bude patřit také trojice nedávno padlých českých vojáků.

Senát Parlamentu ČR navrhl 25 jmen včetně plukovníka Vladimíra Košana, někdejšího velitele holešovského výsadkového pluku, který v srpnu 1968 navzdory hrozbě použití zbraní odmítl vpustit sovětské vojáky do svých kasáren. Poslanecká sněmovna navrhla ocenit například fotbalového brankáře Petra Čecha či velitele protinacistické odbojové organizace Obrana národa Josefa Bílého.