Prezident Miloš Zeman neuspěl v soudním řízení ohledně (ne)jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud totiž při dnešním jednání nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Platný je tak rozsudek soudu v Praze, který dospěl k závěru, že Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem a vrátil prezidentovi věc k dalšímu řízení.

Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému, nyní zrušenému rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. 

Prezident kvůli rozsudku podal kasační stížnost, v níž žádal, aby byl rozsudek pražského městského soudu zrušen. S kasační stížností spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. To NSS zamítl, Zeman tak musí rozhodnout znovu. O samotné kasační stížnosti soud dosud nerozhodl.

V tehdejším rozhodnutí poukazoval prezident Miloš Zeman na skutečnost, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechával zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.

Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.