Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o zdanění náhrad církevních restitucí a novelu zákona o finanční kontrole. Církve by tak od příštího roku měly platit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Část senátorů i poslanců považuje zákon za protiústavní a chce se obrátit na Ústavní soud s návrhem na jeho zrušení.

Novelu schválila Poslanecká sněmovna minulý týden, když se jí podařilo přehlasovat veto Senátu. Zákon podpořilo celkem 114 poslanců z řad ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Zdanění náhrad církvím bylo jednou z podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD.

Část senátorů již předem avizovala, že pokud vstoupí zákon v platnost, obrátí se se stížností na Ústavní soud. Ten by mohl v případě úspěšné stížnosti senátorů zdanění církevních náhrad zrušit. Kritici z řad poslanců a senátorů i s odkazem na dřívější smlouvy mezi státem a církvemi o majetkovém vypořádání mluví o porušování principu právního státu a o zásahu do majetkových práv. Zastánci zdanění náhrad, naopak argumentovali jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty.

Restituční zákon schválený za vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ovšem také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.