Příští měsíc 17. listopadu si Češi připomenou demonstrace studentů proti nacistickému a komunistickému režimu z let 1939 a 1989. Každý rok je zvykem, že hlava státu přednese slavnostní projev. Jedná se ale o další výročí, ke kterému se prezident Miloš Zeman veřejně nevyjádří. Odmítá totiž směřovat veškerou pozornost jen na jeden symbolický den.

Miloš Zeman se rozhodl opět mlčet podobně jako 21. srpna při 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího ČSR, či při 80. výročí podpisu mnichovské dohody. Situaci ve společnosti po mnichovské dohodě považuje za vrchol „nejodpornějšího období“.

Výročí ze srpna roku 1968 pro Zemana patrně představuje negativní vzpomínky. Nikdy se ve funkci hlavy státu k událostem tohoto výročí nevyjádřil. Kancelář prezidenta ihned po letošním srpnu uvedla, že již za počínající normalizace se Zeman stavěl proti okupaci. „Za tento postoj byl vyhozen z práce, z Vysoké školy ekonomické,“ sdělil jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že vzpomínka v tichosti má největší sílu. Mlčením na sebe ovšem Zeman přivolal obrovskou vlnu kritiky. Stojí si za tím, že veřejně hovořit u výročí mohou jen ti, kterých se obsazení země týkalo.

V rozhovoru pro Blesk.cz se nechal slyšet, že význam mají hlavně události, které se odehrály po obsazení Československa Německem. „Důležitější, než konkrétní den výročí je to, co následovalo potom, to znamená kolaborace. A teď je jedno, jestli to bylo vůči Sovětskému svazu nebo nacistickému Německu. A ta kolaborace je to nejhorší, co v historii tohoto národa bylo,“ vysvětlil prezident.