Prezident Miloš Zeman plánuje po delší odmlce způsobené pandemií koronaviru zahraniční cestu. Měl by se zúčastnit nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance (NATO), který proběhne v Bruselu 14. června. Jednodenní setkání hlav států a šéfů vlád se bude zabývat vyhrocenými vztahy s Ruskou federací a přetrvávajícím napětí zejména na východní hranici aliance.

„Pan prezident o účasti uvažuje, protože se účastnil, tuším, všech předchozích summitů NATO,“ uvedl vedoucí zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák. Je zároveň diplomatickou zvyklostí, že aliančních summitů se účastní hlavy států.

Ještě před cestou do Bruselu má prezident Zeman naplánované jiné důležité mezinárodní setkání, byť jen v online formátu. V pondělí 10. května se zúčastní videohovoru s prezidenty devíti zemí východního křídla NATO v rámci takzvané bukurešťské devítky. Ta sdružuje kromě zemí V4 i trojici pobaltských států a Bulharsko s Rumunskem.

Jedním ze stěžejních témat obou setkání bude aktuální zhoršení evropských a amerických vztahů s Ruskou federací. „Shodli jsme se, že ty nejvážnější hrozby, kterým čelíme, je návrat imperiálních ambicí Ruska, které se dějí, jsou skutečné a na to musíme přiměřeně zareagovat,“ prohlásil před setkáním například polský prezident Andrzej Duda. 

Kromě Ruska a strategických plánů do roku 2030 se bude v NATO řešit také způsob stahování jednotek z Afghánistánu. Prezident Zeman s odchodem aliančních jednotek dlouhodobě nesouhlasí. Stažení spojeneckých vojsk podle něj povede k opětovné destabilizaci regionu. „Pan prezident vyslovil naději, že se změnou vedení v USA dojde i ke změně tohoto postoje,“ řekl v lednu po jednání se Zemanem například šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO).