Prezident Miloš Zeman pronesl 26. prosince své již šesté vánoční poselství. Navazuje tak na prvorepublikovou tradici, přerušenou až komunistickým prezidentem Klementem Gottwaldem. Jak sám podotkl, druhým a naprosto okrajovým důvodem je to, že po silvestrovské noci by „jistě velmi malá část naší populace by nemohla s plným soustředěním sledovat novoroční projev.“

Na úvod projevu Zeman připomněl lednové prezidentské volby a ze srdce poděkoval všem občanům, kteří mu svěřili svůj hlas. Prezident slíbil, že i nadále bude usilovat o obranu národních zájmů České republiky a její suverenity jak v oblasti migrace, tak v oblastech dalších. Uvedl, že bude podporovat ekonomickou diplomacii a rád se setkávat s občany během svých cest po krajích.

Připomněl také loňské krajské a senátní volby a zalitoval nízké volební účasti. Zatímco v prezidentských volbách dosáhla téměř 70 procent, podzimních komunálních voleb se zúčastnilo jen 47 procent oprávněných voličů. „Demokracie, to nejsou jenom práva. Demokracie, to jsou i povinnosti. Já dlouhodobě doporučuji, opět po vzoru první republiky, abychom se vrátili k myšlence povinné volební účasti, která není časově náročná, ale která by výrazně rozšířila počet voličů, a tím přinutila politické strany k vyšší aktivitě,“ uvedl Zeman.

Prezident ve svém poselství ocenil premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy ČSSD Jana Hamáčka a KSČM Vojtěcha Filipa, že našli odvahu k vytvoření a podpoře současné vlády. Popřál jim úspěch v jejich práci, opozici zase popřál to, aby byla konstruktivním kritikem vládních návrhů a dokázala předkládat vlastní alternativní řešení.

Na to konto zmínil, že demonstrovat za svržení, tedy demisi vlády v podmínkách svobodných voleb je podle něj pohrdáním vůlí voličů. Zeman v této souvislosti připomněl dva Masarykovy citáty. „První, tož demokracii již máme, teď ještě nějaké ty demokraty. Demokrat je ten, kdo respektuje výsledky svobodných voleb, i když se mu třeba nelíbí. Druhý citát zní, rozčilení není program. Já bych k tomu přidal i svůj názor. Ti, kdo hází květiny do odpadkových košů, jsou podle mého mínění primitivní hlupáci.“

Jako hysterickou vlnu a „špionománii“ pak prezident označil varování tajných služeb před cizími špiony a také varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost. „Někdy jsem se domníval při vzpomínce na staré špatné časy, že se objeví mandelinka bramborová. Neobjevila se, ale místo ní se objevily čínské mobily. Když jsem posuzoval tuto hysterii, tak mě zaujal výrok jednoho nejmenovaného ústavního činitele, který mi říkal, Miloši, ale Číňani tady opravdu provádějí technologickou špionáž, oni se sem jezdí seznamovat s tím, proč naše vlaky jezdí tak pomalu, když jejich vlaky jezdí 300 km/h.“

Na závěr prezident popřál všem občanům kromě zdraví a štěstí také to, aby za sebou v životě něco zanechali. „Každý z nás totiž v životě vyrývá nějakou stopu. Někdy to může být maličkost, někdy velká věc, ale to není vůbec důležité. Důležité je, aby za námi něco zůstalo, něco, co zlepší život náš, život našich bližních a pokud možno i život ostatních občanů České republiky.“

„Važte si lidí, kteří v životě něco dokázali a s úctou přijímejte jejich rady. Naopak ignorujte radílky, kteří sami v životě nedokázali nic,“ zakončil své poselství prezident.