Přestože měl prezident Miloš Zeman k vládnímu daňovému balíčku vážné výhrady a hrozil, že využije svého práva veta, zákon nakonec vstoupil v platnost. Od 1. ledna tak ruší superhrubou mzdu, zvýší se také roční daňová sleva na poplatníka o 3000 korun a sníží se sazba spotřební daně z nafty o korunu na litr.

Zeman už dříve oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje. Z průvodního vyjádření k zákonu však nebylo zcela zřejmé, zda se jedná o prezidentské veto, nebo nejedná. Prezident proto v zvláštním dopise předsedovi Sněmovny Radkovi Vodnráčkovi (ANO) vysvětlil, proč do Poslanecké sněmovny zákon nakonec poslal, byť jej nepodepsal. Spornou byla věta prezidenta, že zákon vrací k dalšímu opatření. 

„Vzhledem k tomu, že zvolená formulace mého dopisu je v současné době předmětem mylné interpretace v rámci veřejného prostoru, rozhodl jsem se jej doplnit níže uvedeným způsobem,“ napsal Zeman předsedovi dolní komory.

Prezident vyloučil, že by se jednalo o veto. „Především zdůrazňuji, že jsem nevyužil svého práva ve smyslu čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky a zákon nevetoval; v opačném případě bych to v dopise výslovně vyjádřil,“ napsal. Dodal, že k uplatnění veta projev jeho vůle nesměřovala a odkázal na svá předchozí veřejná vyjádření. „Vrácení zákona k dalším opatřením, jak jsem v dopise uvedl, znamená mnou nepodepsaný a nevetovaný zákon předložit k podpisu předsedovi vlády České republiky a následně k vyhlášení ve Sbírce zákonů České republiky,“ uvedl.

Zeman dodal, že jeho motivem byla snaha umožnit vyhlášení zákona ještě do konce prosince, aby mohl začít platit od 1. ledna. Přispěje to podle prezidenta “k vyšší přehlednosti právní úpravy a umožní lepší orientaci adresátům právní normy v jejich právech a povinnostech”.