Před nedávnem jsme psali o tom, jaké plány má na prvních sto dní ve funkci prezidenta republiky kandidát Michal Horáček. Od té doby se prezidentské volby zase o kousek přiblížily a své plány zveřejnili i ostatní uchazeči o Hrad.

Existují některé body, v nichž se kandidáti shodují. Takovým bodem je například první zahraniční cesta na Slovensko, jakožto klíčové sousední země. Akademik Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer jsou zajedno v tom, že by neprodleně po svém nástupu do funkce zrušili kontrolní rámy u Pražského hradu. „Hrad, jak víme, je nejen sídlem prezidenta, ale i dalších institucí a je také důležitou veřejnou komunikací. Pokud bychom vůbec uvažovali o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, nelze to vyloučit, tak přesně tyto davy lidí stojící před kontrolními rámy jsou ideální příležitost,“ řekl Radiožurnálu Jiří Drahoš.

Michal Horáček ve svém plánu slibuje, že okamžitě zařídí, aby měli všichni lidé na Hradě bezpečnostní prověrku, a to prý bez pardonu. K dalším Horáčkovým závazkům patří třeba omluva Jiřímu Peroutkovi a úhrada soudem vyměřené pokuty.

Herečka Jana Yngland Hrušková by třeba v roli prezidentky vyvěsila nad Hradem vlajku s přeškrtnutým logem Evropské unie a napomínala by osobnosti veřejné sféry, které jsou podle ní nekompetentní.

Manažer Vratislav Kulhánek by se zase v prvních měsících prezidentování chtěl setkat s arcibiskupem. „Je to významná persona jak v kontextu českých dějin obecně, tak i z hlediska vlivu nejen mezinárodního, ale i z hlediska vlivu na řadu občanů, kteří jsou věřící.“

Někteří kandidáti mají na svých 100 dnů plány, které dokonce přesahují politickou rovinu – právník Karel Štogl by například rád využil prezidentskou funkci k prezentaci výhod zdravého životního stylu: „Prvních sto dnů ve funkci bych si představoval tak, že bych vyhlásil v oblasti duševní, morální a fyzické jakýsi program obnovy národa. Snažil bych se lidi přimět k tomu, aby víc sportovali, aby nekouřili, aby pili míň alkohol, aby se víc usmívali.“

Současný prezident Zeman zatím své plány nepředstavil, ale v minulém funkčním období po svém zvolení rozhodně nezahálel. Během prvních měsíců tehdy personálně doplnil oslabený Ústavní soud, vedl spor o jmenování historika Martina Putny profesorem a absolvoval tři zahraniční cesty.