Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR se odmítl zabývat návrhem místopředsedy výboru Tomáše Goláně (za Senátor 21) na ústavní žalobu na prezidenta republiky. Senátor Goláň chtěl prezidenta Miloše Zemana žalovat kvůli podezření z ovlivňování soudců jeho podřízenými.

Podle Ústavy České republiky nelze hlavu státu zadržet nebo trestně stíhat, prezidenta je však možné stíhat pro velezradu a pro hrubé porušení ústavního pořádku. Ústavní žalobu na prezidenta v takovém případě podává Senát a jedná o ní Ústavní soud. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.

„Ústavně-právní výbor není oprávněn řešit ústavní žalobu na prezidenta,“ zdůvodnil předseda senátního ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD), proč se výbor odmítl zabývat návrhem senátora Goláně. Dodal, že Goláň by si měl napřed zajistit podporu nejméně třetiny senátorů.

Senátor Goláň svůj záměr avizoval v úterý v rozhovoru pro zpravodajský server Seznam. Podle senátora by se horní komora měla zabývat tím, zda se Zeman nedopustil velezrady. „Útok na moc soudní beru jako útok na demokracii,“ prohlásil Goláň. Reagoval tak na informace o prezidentově snaze ovlivňovat soudní rozhodnutí, o níž v minulých dnech mluvili bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa či někteří soudci Ústavního soudu.

Žalobou pro hrubé porušení ústavy hrozili senátoři Zemanovi už předloni, a to kvůli jeho váhání s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Z žaloby ale nakonec sešlo. V historii Senát k ústavní žalobě přistoupil jednou, a to kvůli amnestii prezidenta Klause. Ústavní soud o ní nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul.