Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost Pražského hradu proti verdiktu, podle kterého musí Miloš Zeman rozhodnout o jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. V odůvodnění rozhodnutí soud uvádí, že prezident při úvaze o jmenování nesmí při tom hodnotit jeho odbornou či morální způsobilost, neboť to přísluší jen vysoké škole, která jmenování navrhla. 

Spor o jmenování fyzika Ošťádala a také historika Jiřího Fajta se táhne od roku 2015. Zeman jej odmítl jmenovat profesorem kvůli údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB). Ošťádal se bránil žalobou, na základě které Městský soud v Praze v roce 2018 rozhodl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět. 

Ani napodruhé však Zeman Ošťádala nejmenoval. Argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy.

Podle NSS se prezident snažil navodit dojem, že zjistil závažné procesní nedostatky v řízení o profesuře, ve skutečnosti ale sám hodnotil morální předpoklady Ošťádala. Podle soudu však může prezident posuzovat pouze zákonnost jmenovacího procesu, nikoliv kvalifikaci a osobnostní předpoklady konkrétních adeptů. 

Právníci Pražského hradu ve sporu argumentovali tím, že na jmenování profesorem není právní nárok a že prezident nemůže bezmyšlenkovitě podepisovat návrhy. Městský soud ale dospěl k závěru, že jde o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách, nikoliv o ústavní pravomoc, jako je třeba veto zákonů nebo jmenování generálů, a že prezident vystupuje jako správní orgán.