Na Ukrajině proběhnou v neděli prezidentské volby, o post hlavy státu se uchází 39 kandidátů. Podle průzkumů v prezidentském boji vede komik Volodymyr Zelenskij, týden před volbami přesáhla jeho podpora 30 procent. Úřadujícího hlavu státu Petra Porošenka je ochotno podpořit asi 17 % občanů, vůdkyni strany Baťkivščina Julii Tymošenkovou – 12,5 %. Všichni hlavní favorité se v jednom shodují. Chtějí zemi dostat do EU a NATO.

Ukrajinci si budou prezidenta vybírat v době, kdy je země doslova rozervána na cáry. Nejenom kvůli nekončícím ozbrojeným střetům s Ruskem na Donbase a okupaci Krymu, Ukrajinu ničí i gigantická korupce, partikulární zájmy oligarchů a ruská dezinformační válka.

Český prezident Miloš Zeman se k ukrajinským prezidentským volbám obsáhle vyjádřil ve čtvrtečním diskusním pořadu Týden s prezidentem. Budoucí hlavě státu Zeman doporučil, aby se v první řadě soustředila především na konsolidaci země, a až v druhé řadě zahraniční politice. Přes obrovské lidské i materiální zdroje patří Ukrajina k nejchudším zemím Evropy.

„Na Ukrajině je prezidentský systém, tak bych si velmi přál, aby pracovní náplní toho nového nebo staronového prezidenta, nebyla zahraniční politika, ale domácí politika. Protože je pravda, že Ukrajina je jedna z nejchudších evropských zemí, je rozdírána občanskou válkou na Donbase i jinde. Takže chtělo by to zklidnit situaci,“ doporučil Zeman.

Podle Zemana je také nutné, aby se ukrajinské státní orgány soustředily na boj proti oligarchům a klanům, které zemi obrovsky škodí. „Samozřejmě ta válka klanů nebo oligarchů tam existuje už desítky let, to není nic nového. Víte, že Juliji Tymošenkové se říkalo plynová carevna a jistě se jí tak neříkalo kvůli tomu, že si doma v kuchyni zapálí plyn. A tak bych mohl mluvit o dalších,“ uvedl prezident konkrétní příklad.

Na závěr tématu pak Miloš Zeman připomněl, že nový prezident bude muset vyřešit problém na východě státu. „Jde o to, že Ukrajina nesplnila jeden z požadavků minských dohod. A to je změna konstituce, která by vedla k decentralizaci Ukrajiny. Kdyby ten Donbas měl trochu větší autonomii, tak by se mohl vrátit do Ukrajiny a jeden problém by byl vyřešený,“ domnívá se.