Na pozvání slovenského prezidenta Andreje Kisky se 28. února v Košicích sešlo devět prezidentů. Takzvanou „Bukurešťskou devítku” (B9) tvoří země NATO z východní a střední Evropy — Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Hlavním tématem schůzky byla bezpečnostní situace v Evropě a jejím sousedství, obrana proti kybernetickým hrozbám a také boj proti šíření dezinformací. Prezident Zeman na setkání pronesl několik důležitých upozornění. Mimo jiné varoval před další vlnou terorismu a vyslovil pochybnosti o jednáních s hnutím Tálibán.

V únoru bylo totiž do Kataru svoláno další kolo mírových rozhovorů mezi Tálibánem a americkými vyjednavači. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že prezident na dnešním summitu označil jednání s Tálibánem za riskantní. Podle něj by opuštění Afghánistánu vedlo k vytvoření inkubátorů nových teroristů. Prezident vyzval k tomu, aby se spojenecké armády z této země zatím nestahovaly. Zemanův postoj podpořil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se setkání také zúčastnil.

Hlava českého státu se také vyslovila proti rozdělování NATO na východní či jiná křídla, NATO musí podle něj zůstat celistvé a jednotné. Slovensko ani Česko zatím neplní dlouhodobý závazek vynakládat na obranu alespoň dvě procenta výkonu ekonomiky, jak to vyplývá ze členství v NATO. Praha i Bratislava dříve slíbily, že zmiňovaného cíle dosáhnou v roce 2024.