Sněmovní volby by podle prázdninové volební ankety projektu Volby 17 vyhrálo hnutí ANO se ziskem 24,5 procenta a náskokem 5 procent proti koalici Piráti a Starostové. Na třetím místě by s 19 procenty hlasů skončila koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Hnutí SPD předsedy Tomia Okamury by získalo rekordních 12,2 procenta hlasů.

Pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny by překročili ještě komunisté a letošní nováček – hnutí Přísaha bývalého elitního policisty Roberta Šlachty. Do Sněmovny by se naopak poprvé v historii nedostala ČSSD, které by letos svůj hlas svěřila jen 3 procenta voličů.

Mimo dolní komoru by v podzimních volbách skončila také koalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků se 3 procenty hlasů. Úspěch letos nejspíš nečeká ani Zelené, kteří pod vedením spolupředsedkyně Magdaleny Davis a spolupředsedy Michala Berga oslovili pouhá 2 procenta voličů. V poslaneckých lavicích zasedli poslanci Zelených naposledy v roce 2010. Důvěru voličů ztratili mimo jiné kvůli své předsedkyni Kateřině Jacques, která v diskusním pořadu nedokázala vysvětlit, co je to biomasa, kterou její strana vehementně propagovala.

Voliče si naopak rychle získala Přísaha – občanské hnutí předsedy Roberta Šlachty. Byť hnutí vzniklo teprve v dubnu, podle volební ankety by v letošních volbách získalo 5,5 procenta hlasů a dostalo by se do Sněmovny. Hlavním tématem Šlachtova hnutí je boj proti korupci. Hnutí v programu mimo jiné slibuje, že prošetří všechny covidové zakázky z nouzového stavu.

Přísaha by tak mohla ve Sněmovně vystřídat ČSSD, kterou podle všeho ve volbách čeká debakl a do Sněmovny se s podporou 3 procent voličů nedostane. Předseda Jan Hamáček již avizoval, že pokud sociální demokracie neuspěje, z vedení strany odejde. Pro ČSSD se 140 historií by to byla velká porážka. V roce 2017 skončila ČSSD na šestém místě se 7,27 procenty, za předsednictví Bohuslava Sobotky v roce 2013 volby vyhrála.