Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský má za to, že systém Ústavy může dostatečně bojovat proti ohrožení demokracie. První jistotu představuje podle něj Senát, a druhou ústavní článek, který hovoří jasně o zákazu velikých zásahů do demokratického právního státu.

Rychetský se rovněž rozpovídal o současné hlavě státu Zemanovi, kterému doporučuje, aby se striktně držel ústavy, čímž by se měl vyhnout žalobě. Zeman navíc několikrát řekl, že se necítí být omezován zvyklostmi ústavy. Ti dva se potkávali kdysi ve vládě ČSSD. Zeman se postaral o to, aby Rychetský působil v čele soudu i druhé funkční období. Poskytl mu možnost si vybrat kolegy. Rychetský oznámil, že by chtěl odejít v roce 2020, k prvnímu střídání ale může dojít až v roce 2023. Na jednu stranu je zjevné, že se ti dva vnímají jako přátelé, ovšem co se týče příštích měsíců, mohou se z nich lehce stát političtí soupeři.

Kdysi Rychetský čelil výtkám určitých politiků, kteří tvrdili, že Ústavní soud má spíše funkci třetí parlamentní komory, a zdálo se jim, že Rychetský značně překračuje meze. Ten se domnívá, že v případě, že dojde v brzké budoucnosti k pokusům o podstatný zásah do politického systému, 15 ústavních soudců bude představovat brzdu. Nechal se slyšet, že je na ústavu a její osvědčené metody hrdý.

Teprve příští měsíce ukáží, zda je demokratický právní řád v republice ohrožený. Zakladatel hnutí ANO Andrej Babiš dostal svolení prezidenta Zemana k sestavení menšinové vlády. To odmítají tradiční demokratické strany. Zato SPD Tomia Okamury a komunisté jsou menšinové vládě více naklonění.

Z celé situace vyplývá jediné, snaha změnit ústavu. Důvodem je fakt, že prezident Zeman by nejraději spolu s Babišem zrušil Senát, a propustil asi polovinu nynějších poslanců ze Sněmovny. Babiš také plánuje změnit volební systém na většinový, aby tak mohla vzniknout jednobarevná vláda mnohem jednodušeji. Rychetský hovoří o dvou překážkách, se kterými se musí popasovat ti, kteří chtějí zásadně měnit ústavu. Za prvé nesouhlas Senátu, bez kterého není možné cokoli v ústavě měnit, a tudíž ho ani zrušit. V rámci změn volebních zákonů nemůže ani dojít k přehlasování Senátu Sněmovnou. Za druhé Rychetský poukazuje na větu z devátého článku ústavy, která praví, že se nedá měnit “podstatné náležitosti demokratického právního státu”. Rychetský toto tvrzení považuje za geniální, jelikož se podle něj týká i budoucnosti. Navíc za ochranu demokracie zodpovídá pouze Ústavní soud.