Prezident Miloš Zeman za doprovodu čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga a starosty obce Lány Karla Skleničky uctil památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V sobotu se sešli na zahradě zámku v Lánech, kde zapálili takzvanou Masarykovu vatru. Masaryk zemřel 14. září před 81 lety. Tradiční slavnosti k připomínce úmrtí prvního prezidenta ČSR se zúčastnili také dobrovolní hasiči a široká veřejnost.

Ještě před zapálením vatry se konal pietní akt u Masarykova hrobu. Akci přihlížely desítky lidí, tentokrát se obešla bez protestů Zemanových odpůrců. Na kráse okamžiku přidala melodie Masarykovy oblíbené písně Ach synku, synku. Lány a jejich okolí si první prezident velice oblíbil a rád zde trávil čas, místo si vybral i k posledním odpočinku. Na lánském hřbitově je Masaryk pochován společně s celou svou rodinou.

Prezident Zeman se během slavnostního zapalování zmínil, že se v současné době upravuje Masarykův potok a v plánu je rovněž zbudování skalky v lánském parku. Na Zemanovi bylo vidět, že si Lány také oblíbil a úpravy parku mu dělají radost. Dodal, že u potoka vyroste vřes a levandule, které budou obklopovat studánku. Připomněl své úsilí o renovaci Masarykova potoka již z minulých let. Tehdy se snažil přesvědčit starostu Skleničku, že by bylo dobré upravit koryto potoka, který protéká napříč lánským parkem a směřuje do Tuchlovic. Sklenička mu tehdy oponoval tím, že vše záleží na Povodí Vltavy. Zdá se, že prezident tak na sebe může být právem hrdý, neboť se mu podařilo přesvědčit vodoprávní úřad o užitečnosti svého plánu. Cílem je vyčistit koryto potoka, vysázet na břehu stromy na břehu a postavit lavičky.

Během zapalování se slova ujal také místní starosta, který přítomné informoval o budoucích renovacích. Ke 100. výročí založení republiky by se měla obnovit lánská brána, k jejímuž zboření došlo v 50. letech 20. století. Opět na památku Masaryka, který tou bránou jezdil, když jel do lánské obory, vzpomínal Sklenička.

Zapalování Masarykovy vatry se traduje již od roku 1935. Magdalena Elznicová Mikesková, ředitelka Muzea T.G.M. Rakovník, vysvětlila, že se jedná o „krásnou slavnost, které se tehdy zúčastnilo na 600 lidí. Je o tom i zápis v lánské kronice.“ Poté se konala jen do roku 1938, dále se tradice držela mezi lety 1946 a 1948. K jejímu obnovení došlo před 17 lety.