Tento týden se má konat summit Severoatlantické aliance v Bruselu. Mezi zúčastněnými je prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš a ministr vnitra (i zahraničí) Jan Hamáček. Seznam politiků reprezentujících Českou republiku na summitu NATO zveřejnilo ministerstvo zahraničí v pondělí. Padlo i jméno ministra obrany Metnara, který se nakonec rozhodl do Bruselu nejet. Mluvčí rezortu obrany Alžběta Címová k tomu uvedla, že „účast pana ministra v delegaci prezidenta republiky není v tuto chvíli plánována.“ Černínský palác informoval o tom, že na závěr jednání zasedne koalice ministrů a budou hovořit o porážce Islámského státu.

Jako zahájení summitu se představí slavnostní letka, v níž figurují i české vrtulníky. Konkrétně jde o dva bitevní vrtulníky Mi-24/35 a transportní Mi-171. Účast našich vrtulníků ukazuje ocenění ČR na tzv. air policing = příspěvek k vzdušné ochraně spojenců včetně výcviku vrtulníkových pilotů v Afghánistánu. Česká účast při slavnostních letkách nebyla výjimkou ani minulý rok, když NATO otevíralo nový komplex centrály právě v Bruselu.

Hlavními tématy summitu je aktuální bezpečnostní situace, což zahrnuje vztahy s Ruskem, modernizaci a reformu velitelské struktury aliance a diskuze o obranných výdajích. Probírat by se měla i pomoc partnerům NATO ze strany lídrů vlád a prezidentů v oblasti vytváření obranných kapacit při boji s terorismem.

Šéf Bílého domu Donald Trump odmítá fungovat jako „kasička“, ze které se platí obrana, což hodlá přednést i v Bruselu. Podle něj členové NATO neinvestují dostatek peněz do své armády, a proto alianční země využívají situaci a žádají Spojené státy o finanční podporu na obranu, myslí si americký prezident.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že výsledkem summitu bude začátek přístupových rozhovorů s Makedonií. Přítomní zástupci zemí budou rovněž jednat o pokračování alianční podpory směrem do Afghánistánu i po roce 2021. Měla by začít také výcviková mise NATO v Iráku. Bezpečnostní výzvu představuje i oblast Černého moře a s tím spojené jednání s Gruzií a Ukrajinou. Ideálním výsledkem schůze by byla silnější spolupráce NATO s Evropskou unií.