Prezident Miloš Zeman v pátek navrhl do rady Ústavu pro studium totalitních režimů dlouholetého předsedu Jazzové sekce Karla Srpa. O návrhu bude rozhodovat Senát. Zeman se snažil Srpa počátkem roku prosadit do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje, ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítl jmenování spolupodepsat. Důvodem byly Srpovy styky s komunistickou Státní bezpečností (StB).

Předseda senátorů KDU-ČSL Petr Šilar nominace nechtěl příliš komentovat. “To je věc prezidenta. Až to přijde, tak to budeme řešit,” řekl ČTK. “Nevím, jak kolegové, ale za sebe mohu říci, že mou podporu (Srp) nemá,” uvedl místopředseda Senátu Jiří Šesták z klubu Starostů.

“O funkci jsem si neříkal, avšak pokládám navržení za velkou čest nejenom pro mne, ale i pro Jazzovou sekci,” sdělil ČTK Srp. Dodal, že hodlá posílit vědeckou úlohu Ústavu pro studium totalitních režimů, revokovat případná subjektivní rozhodnutí a nevracet se ke zpolitizování vedení. “Již minul čas honů na čarodějnice a nastává doba pro objektivní historickou práci, avšak znovu a znovu ověřovanou dalšími generacemi,” uvedl.

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, takzvaných Cibulkových seznamech, jako spolupracovník komunistické tajné policie pod krycím jménem Hubeník.

Srpova údajná spolupráce s StB se médiích probírala v roce 1999, kdy se jako kandidát ČSSD ucházel o místo v Senátu, uvolněné po smrti Václava Bendy. „Agentem jsem nebyl, nicméně to neznamená, že by na mě tehdejší ministerstvo vnitra nevedlo spis jako na zájmovou osobu,“ řekl Srp v roce 1999. Volby tehdy vyhrál už v prvním kole s drtivou převahou nezávislý kandidát Václav Fischer, Srp získal pouhé jedno procento hlasů.

Přestože byl Srp po politickém procesu v roce 1986 odsouzen k 16 měsícům nepodmíněně, od etické komise nedostal osvědčení účastníka protikomunistického odboje.

Srp by mohl v radě ústavu nahradit zesnulou Naděždu Kavalírovou, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Zeman původně na její místo navrhoval spisovatelku Lenku Procházkovou, signatářku Charty 77. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.