Prezident Miloš Zeman možná vyhraje volby, nebude ale schopen úřad plnohodnotně vykonávat celých pět let. Ve středu to na tiskové konferenci prohlásil Mirek Topolánek, který se o funkci prezidenta také uchází. Osvětlil i důvod své kandidatury – Česká republika podle něj potřebuje silného prezidenta s bohatou zkušeností a energií, který se dokáže zastat lidí v Bruselu i postavit se silnému premiérovi.

„Prezident rozdělující společnost, jako je Zeman, je slabý prezident. Zasloužíme si být silnou společností, i proto kandiduji,“ uvedl Topolánek. Podle něj byli mezi ostatními uchazeči o Hrad pouze Zeman a antizemani. „Nebyl tam nikdo, kdo by se snažil integrovat rozdělené poloviny české společnosti,“ shrnul motivy svého vstupu do volebního klání někdejší předseda vlády.

Na tiskové konferenci Topolánek zopakoval své představy o výkonu funkce prezidenta: „Když jsem nastoupil do voleb jako poslední, byl jsem první, který konkrétně představil, jak by využíval pravomoci hlavy státu. Přišel jsem s konkrétními věcmi, bezpečností a svobodou. Mojí prioritou jsou lidé. Nechci, aby společnost byla rozdělená na xenofoby a sluníčkáře, mám rád smích, ale ne posměch. Mám rád jasné názory, nemám ale rád rozdělování podle názorů,“ řekl.

Silnou voličskou podporu současného prezidenta si Topolánek vysvětluje tím, že se s ním voliči v poslední době nepotkali. Dodal, že to nemyslí pejorativně, ale Zeman je nemocný člověk. V předvolebních debatách prezident podle Topolánka nevystupuje, protože by mu to ubralo podporu.

Pražský hrad i Miloš Zeman osobně spekulace o zdraví hlavy státu už v minulosti opakovaně vyvraceli, sám Zeman uvedl, že má sice neuropatii v nohou, ale že politika se dělá hlavou. Na poslední Topolánkův atak hradní mluvčí Jiří Ovčáček odvětil, že „pan prezident na zoufalé útoky protikandidátů v zásadě nereaguje. Za sebe mohu uvést, že se tímto prohlášením definitivně potvrdilo, že protikandidáti nemají vůbec žádný pozitivní program pro republiku.“

První kolo prezidentské volby se koná příští víkend 12. a 13. ledna. Pokud žádný z kandidátů nezíská více než polovinu všech platných hlasů, bude se o čtrnáct dní později konat druhé kolo voleb, kdy se proti sobě postaví dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.