Prezident Miloš Zeman popřel, že bývalému šéfovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi nabízel místo v čele Ústavního soudu, když rozhodne, jak si hlava státu přeje ve sporu o nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. „Určitá zatrpklost doktora Baxy spočívá v tom, že jsem nesplnil jeho přání,“ řekl Zeman v televizi Barrandov.

„Za prvé si přál, aby se Michal Mazanec předsedou Nejvyššího správního soudu. Nebral jsem to jako ovlivňování,“ prohlásil v pravidelném pořadu Týden s prezidentem. „I kdybych chtěl, nemohu doktora Baxu jmenovat,“ řekl Zeman a vysvětloval proč. Připomněl, že Ústavní soud, který má 15 členů, je plně obsazen a že mandát šéfa tohoto soudu Pavla Rychetského končí až v létě 2023, tedy až několik měsíců poté, co skončí Zemanův mandát na Hradě.

Rychetský ale  v minulosti několikrát naznačil, že své druhé desetileté funkční období v čele Ústavního soudu pravděpodobně nedokončí. Původně chtěl skončit v roce 2017 před polovinou svého mandátu, ve funkci ale zůstal.

„Svého času říkal, že by si přál pana Baxu v čele Ústavního soudu,“ řekl o Rychetském prezident republiky.  A zhodnotil příkře soudce Baxu, jehož vyjádření, že byl z Hradu ovlivňován, rozpoutalo politickou aféru, kvůli níž se v úterý mimořádně sešel sněmovní podvýbor pro justici i za účasti Baxy, ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a kancléře Vratislava Mynáře. „Mluvil bych o frustraci, zklamání a on je mrzutý,“ komentoval Baxovo počínání.

„Zastávám názor, že Nejvyšší správní soud je příliš ovlivňován ekologickými aktivisty,“ prohlásil prezident v televizi Barrandov. Uvedl tři příklady – to, že tento soud zrušil územní plán Jihomoravského kraje, stavbu zdymadla u Přelouče, která měla pomoci splavnění Labe, či již dokončenou spalovnu v Plzni, která musí jet jen na zkušební provoz.