Prezident republiky Miloš Zeman zaslal věnec na hrob druhého československého prezidenta Dr. Edvarda Beneše, od jehož narození dnes uplynulo 137 let. Než se stal prezidentem, působil v letech 1918–1935 jako ministr zahraničí. Jako prezident dvakrát abdikoval, poprvé v roce 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy, podruhé v roce 1948 v reakci na ovládnutí státu Komunistickou stranou.

Beneš se stal prezidentem v prosinci 1935 poté, co abdikoval vážně nemocný Tomáš Garrigue Masaryk. V září 1938 ustoupil nátlaku Velké Británie a Francie a přijal mnichovský diktát. Poté se prezidentské funkce vzdal a odjel do zahraničí. V roce 1940 se stal prezidentem v exilu.

„Jsme opuštěni a zrazeni,“ řekl prezident odpoledne 30. září 1938 skupině osmi poslanců po přijetí mnichovské dohody. „Bylo to těžké rozhodování. Přijmout podmínky a zachránit národ, anebo jít sami do boje a nechat se vyvraždit? Historie rozsoudí, co bylo správné. Mnichovské rozhodnutí je podepsáno čtyřmi velmocemi, z nichž dvě jsou naši přátelé.“ 

Z britského exilu usilovně pracoval na poválečné obnově československého státu a občanům se snažil dodávat naději: „Koruna stromu naší vlasti je osekána, ale kořeny národa tkví pevně v zemi. Sestupme ke kořenům, soustřeďme všechnu svou starou rodovou sílu do nich, jako jsme to ve svých dějinách učinili již několikrát, a koruna opět po čase vyrazí svými ratolestmi,“ vyzval Beneš.

Po skončení druhé světové války přispěl k demokratické obnově Československa, ale také v roce 1948 umožnil převzetí moci komunisty. Přijal demisi nekomunistických ministrů a jmenoval novou vládu nadiktovanou šéfem komunistů Klementem Gottwaldem.

Abdikoval 7. června 1948 po volbách, které potvrdily nástup komunistů k moci. O tři měsíce později vážně nemocný Beneš zemřel. Kvůli své roli v období kolem německé okupace i při převzetí vlády komunisty patří Beneš k nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století.