Projekt koridoru Dunaj – Odra – Labe počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje až do Severního a Baltského moře. České vlády se možnou výstavbou kanálu zabývaly už od 90. let, zatím ale bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců zejména z řad ekologů, naopak jeho velkým a dlouhodobým propagátorem je prezident Miloš Zeman.

O vodní cestě, která by propojila povodí Baltského, Černého a Severního moře a mohly po ní plout velké nákladní lodě snil už římský císař a český král Karel IV. V projektu má důležitou roli i takzvaný Baťův kanál.

Zemanovi se podařilo pro myšlenku obrovského dopravního díla nadchnout i některé politiky okolních států. Například slovenského expremiéra Roberta Fica, který plán chválil: „Vytvořila by se neuvěřitelně zajímavá dopravní infrastruktura, poměrně laciná, poměrně rychlá, která by dokázala spojit různé části Evropy,“ řekl o kanálu D-O-L nedávný předseda slovenské vlády. Stavbě byl nakloněn i bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski. Polsko si vybudování říčního spojení dokonce vepsalo do své dopravní strategie. Komorowski se netajil úmyslem proměnit Štětín v podobně významný přístav, jako je německý Hamburk, přičemž by Polsko České republice umožnilo přístav ve Štětíně používat jako bránu k moři.

Dnes na Oderském fóru na Karvinsku představil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna studii proveditelnosti kanálu, kterou loni zadal ministr dopravy Dan Ťok. „Studie ukáže, jaké by stavba z odborného hlediska měla přínosy a náklady. Pokud to pro některou z variant vyjde, mohou se dělat další kroky,“ uvedl tehdy ministr.

V případě schválení záměru a nejoptimističtějšího průběhu povolovacích procesů by se podle Sosny mohl kanál začít stavět nejdříve v roce 2028, záleží ovšem také na schválení stavby na polské straně. Vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by v základní variantě stálo 610 miliard korun. Tato cena zahrnuje vybudování všech tří větví včetně napojení na území Slovenska a Polska.

Základní varianta kanálu je nyní koncipována jako jednokomorová, ale na některých místech jsou v návrhu dvoukomorová řešení, protože by jedna plavební komora nemusela stačit. Studie ministerstva dopravy prověřovala celkem 48 úseků a 16 variantních tras.