Aktuality

Čerstvé zprávy z Pražského hradu a zámku Lány

Zemanův Srp se nemůže stát členem rady ÚSTR

Dnes proběhlo veřejné zasedání senátní volební komise, která rozhodovala o tom, zda se Zemanův kandidát Karel Srp může stát členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Zasedání se účastnilo osm senátorů a na usnesení se shodli jednomyslně. „Volební komise musela konstatovat, že kandidát prezidenta republiky Karel Srp nesplnil podmínku volitelnosti“, sdělil novinářům předseda komise Luděk Jeništa (TOP 09).

Jednou z podmínek volitelnosti do rady ÚSTR totiž je, že kandidát od února 1948 do února 1990 nebyl členem Komunistické strany Československa. V návrhu prezidenta na jmenování Srpa bylo uvedeno, že kandidát vyhovuje všem podmínkám, které zákon stanovuje pro výkon funkce. Dlouholetý předseda Jazzové sekce (před listopadem ´89 se tento spolek podílel na vydávání ilegálních publikací) Karel Srp ale v roce 1968 členem komunistické strany byl. Senátor Jeništa má za to, že se Zeman pokusil volební komisi obelstít: „Těžko konstatovat, že by kancelář prezidenta neznala zákon o ústavu. Myslím, že moc dobře věděli, že je tam podmínka nečlenství. Přesto ho pan prezident navrhl.“ Naopak další člen komise, senátor Peter Koliba (ANO) se nedomnívá, že prezident v návrhu zatajil Srpovo členství úmyslně: „Je to spíše nedostatek jeho poradců a úředníků, kteří jsou zodpovědní za to, co mu předloží“.

Karla Srpa už letos prezident Zeman do jedné funkce navrhoval, a to do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka ale jmenování odmítl kontrasignovat kvůli Srpovým stykům s komunistickou StB. Srpova údajná spolupráce s StB přišla na přetřes i při dnešním zasedání senátní komise, vliv na rozhodnutí senátorů však neměla. Jméno Karla Srpa se sice objevilo v neoficiálních seznamech spolupracovníku státní bezpečnosti, takzvaných Cibulkových seznamech, Městský soud v Praze ale v roce 2000 rozhodl, že Srp byl v seznamech evidován neoprávněně a že se nepodařilo Srpovu spolupráci s StB dokázat. Oběti jeho udání, písničkáři Jaroslav Hutka nebo Vladimír Merta ale tvrdí opak: „Ve svém estébáckém spise mám od Karla Srpa na sebe čtyři udání. StB o mně neměla moc informaci, on jim je pečlivě doplnil. Jemu jsem věříval a všechno řekl, po převratě jsem se to pak dočetl ve spise. To už asi není kozel zahradníkem, to je jaksi svět naruby“, posteskl si Hutka.